Nedostatečným zateplením domu se češi okrádají až o několik tisíc korun ročně
Ukazuje se, že průměrná tloušťka zateplení venkovní stěny je v Čechách 13 centimetrů. Oproti tomu minimální doporučená, správná tloušťka izolace je alespoň 18 cm podle typu zateplované stěny. Češi tak mohou kvůli nedostatečnému zateplení nevědomky zvyšovat své náklady na energie, někdy i více než deset tisíc korun ročně. Data vychází z průzkumu Asociace výrobců minerálních izolací.
S prodejem tenčích zateplovacích materiálů mají zkušenosti i firmy vyrábějící a nabízející izolace. „Ano, i za společnost URSA, která vyrábí a distribuuje minerální izolace, se v praxi setkáváme s tím, že skutečně nejpoužívanějšími fasádními izolacemi na stavbách jsou ty o tloušťce 12 a 14 centimetrů,“ vysvětluje Tereza Vojancová, architekta ze společnosti URSA. Taková tloušťka je s ohledem na možné energetické úspory nedostatečná, a to i v případě aplikace na silnější nosné stěny. Norma stanovuje optimální tloušťku izolace pro novostavby s 30 cm tlustými zdmi podle použitého materiálu takto: pro keramické tvárnice alespoň 18 cm izolace, pórobetonové 16 cm a stěny ze starších typů cihelného zdiva dokonce přes 20 cm.
Rozdíl v roční spotřebě energie potřebné pro vytopení velmi dobře zatepleného domu oproti nedostatečně zateplenému může být i více než 50 kWh na m2 vytápěné plochy. Pokud bychom vzali nevhodně zateplený dům o ploše 150 m2, v případě využití plynového topení jde o ztráty 10 tisíc korun ročně. V případě využití elektřiny pak může ztráta dosahovat i více než 20 tisíc korun ročně.
Lidé mohou podlehnout zdání, že v případě volby subtilnějšího izolačního materiálu při výstavbě ušetří na celkových nákladech. „Využitím menší tloušťky izolace při výstavbě rodinného domu se ušetří řádově několik desítek tisíc korun. Čili v ten moment má investor pocit, že uspořil náklady. Nicméně z dlouhodobého hlediska pak majitel za vytápění a chlazení domu zaplatí několikanásobně více – a izolace na domě vydrží i padesát let. Během té doby se tak tepelné ztráty vyšplhají na statisíce korun,“ uvádí architekta Marcela Kubů z Asociace výrobců minerální izolace.
Z hlediska výběru materiálu pro zateplení fasády se nabízí minerální izolace nebo polystyren (EPS). Hlavním kritériem výběru by měly být izolační vlastnosti materiálu, které jsou v případě minerální vaty a polystyrenu zhruba srovnatelné. Dalšími kritérii jsou nehořlavost a zvuková neprůzvučnost. Tady ale mnohem lépe skóruje minerální izolace, která je nehořlavá, protože je vyrobena z kamene nebo skla, a zároveň dobře pohlcuje hluk díky své hutnosti. „Společnost URSA nabízí minerální skelné izolace URSA PUREONE, URSA GLASSWOOL. Právě v těchto dvou produktových skupinách naleznete materiály vhodné pro provětrávané fasády, jako jsou URSA FDP 2/V-S, FDP 32/V-S, KDP 2/V anebo KDP 32/V. Jejich použití přináší nespočet výhod, jako jsou – minimalizace úniku tepla, ochrana proti přehřívání, eliminace kondenzace vlhkosti v nosné konstrukci, akustický útlum, zajištění požární bezpečnosti a prodloužení životnosti nosné konstrukce,“ vysvětluje vlastnosti minerální izolace pro provětrávané fasády Tereza Vojancová ze společnosti URSA a pokračuje: „Navíc je jejich aplikace možná i v extrémních venkovních podmínkách a další jejich velkou předností je estetické hledisko na finální pohledovou vrstvu můžeme použít velice široké spektrum materiálů (dřevo, kov, ocel, keramika, kámen, aj.).“